Martin Freund

psycholog, zastupitel pro sociální začleňování

V některých částech Brna žijí lidé jako ve třetím světě. Dosavadní přístup „naši pomoc si musíte zasloužit“ vedl pouze k tomu, že před dvěma lety bylo v Brně 400–500 rodin bez střechy nad hlavou. Podařilo se nám dostat z EU do Brna 350 milionů, z nichž se zaplatily, kromě mnoha a mnoha dalších, projekty zabydlování a prevence ztráty bydlení, zaměstnávání, komunikace s cizinci. Dnes 50 rodin bydlí a další budou přibývat, z ulic budou mizet další bezdomovci. Nebojíme se řešit témata, jimž se ostatní vyhýbají!

Bez bydlení život není – ukončování bezdomovectví

V Brně ještě dnes vyrůstají některé děti v podmínkách, které jsou běžné spíše ve třetím světě. Majitelé plesnivých ubytoven tahají z chudých rodin dávky na bydlení, které platíme my všichni. Nedává to žádný smysl – lidsky ani ekonomicky.

Z celkových 30 000 bytů, které Brno vlastní, jsme proto vyčlenili 50 a vylosovali rodiny v bytové nouzi, které jsme v nich ubytovali. Rodiny mají klasickou nájemní smlouvu, kterou musí dodržet, a při jejím závažném porušení jim hrozí – jako komukoli jinému – výpověď. Po roce prodloužilo nájemní smlouvu zcela bez dluhů 48 rodin – což je úspěšnost 96 %. A kromě jiných pozitiv se výrazně snížila potřeba zdravotní péče (výjezdy sanitek, počet hospitalizací, antibiotika), takže se v důsledku skutečně ušetřilo!

Za tento projekt jsme získali dvě prestižní evropská ocenění pro nejlepší projekt v Evropské unii v oblasti sociálních inovací a sociálního bydlení!

Přečtěte si více o sociální politice.

Provázanost zdravotní a sociální péče

V Brně působí týmy odborníků, které se věnují pacientům se vzácnými onemocněními, jsou tu vysoce specializovaná centra léčby.

Chceme, aby se město Brno do budoucna zaměřilo nejen na pomoc pacientům trpícím některou ze vzácných, geneticky podmíněných nemocí, ale také těm, kteří o ně v náročných podmínkách pečují.

Ze své praxe víme, jak je pro pečující rodiny obtížné vypořádat se s vážným onemocněním, jak velká je to zátěž časová, psychická i finanční. Sociální stránka péče je od té zdravotní neoddělitelná. Proto předložíme projekt centra následné péče, které by fungovalo jako rehabilitační i respitní zařízení.

Podpora pečujících

Do role pečující osoby se může velmi snadno dostat každý z nás: dlouhodobá péče o příbuzného, ošetřování stárnoucích prarodičů a rodičů. Když dlouhodobě pečujete o blízkou osobu, nemáte už sílu hledat aktivně pomoc, nebo dokonce řešit vlastní problémy.

Zaměříme se tedy intenzivně na lepší dostupnost informací pro neformální pečující tak, aby se snáze dostali k psychologickému, sociálnímu a ekonomickému poradenství, k odlehčovacím službám, terénním pečovatelským a ošetřovatelským službám. Dosavadní stav, kdy pečující ztrácejí vlastní život i zdraví, musí skončit.

Byty pro seniory, mladé rodiny, lidi s postižením a sociálně vyloučené

Brno má asi 30 tisíc bytů. V naprosté většině z nich někdo bydlí. Ale zhruba 600–700 ročně se uvolní. A taky je zde přes 1 000 bytů dlouhodobě neopravených.

Budeme trvat na tom, aby všechny nově pronajímané byty byly primárně určeny pro tyto skupiny obyvatel – seniory, kteří mají hluboko do kapsy, rodiny s dětmi, které nedosáhnou na klasický nájem, včetně samoživitelek, pro osoby se zdravotním postižením a pro lidi bez domova. Přesně tohle je role města a státu.

Přečtěte si více o sociální politice.

Obecní byty pro ty, kdo je potřebují

Ukázali jsme, že i lidé, kteří byli dlouhodobě bez domova, dokážou bydlet.

Vzhledem k počtu bytů, které vlastní město Brno, jde i v případě ukončení bezdomovectví všech rodin o zlomek z celkového počtu bytů, přesněji kolem dvou procent. Dalších 98 % se může využívat jinak. A co se týče budoucích nájemníků, je naše politika v tomto jasná – chceme, aby se městský bytový fond primárně do budoucna používal kromě této skupiny také pro seniory, mladé rodiny s dětmi, pro lidi s postižením.

Chceme iniciovat takovou změnu pravidel pronájmu, která to zajistí.

Přečtěte si více o sociální politice.

Začleňování cizinců

V Brně žije asi 30 000 cizinců, nejčastěji přicházejí za prací z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska a Rumunska.

Migrační politiku dělá stát, ale je to město, kdo vytváří podmínky, aby se cizinci rychle zapojili do společnosti, naučili jazyk, aby tady byli spokojení a jejich soužití s domorodci bylo bezproblémové.

Abychom se s cizinci domluvili, najali jsme profesionály, kteří jim pomáhají ve styku s úřady, s vyřízením dokladů, doporučují nejlepší kurzy češtiny. Interkulturní pracovníci jsou k ruce i městským a státním úředníkům jako tlumočníci při styku s cizinci; nikoho nevodí za ručičku, jenom otvírají dveře – projít jimi už musí každý nový příchozí sám.

Přečtěte si více o sociální politice.

Nedostali jste naše noviny?

Stáhněte si je!

Chcu víc.

Přijdte 5. a 6. října k volbám!