Kultura

Janáček, Mendel, Tugendhat, nebudem si, borci, lhat.

Báseň klasika brněnské poezie Pavla Blažka asi nejlépe vystihuje, jaké osobnosti si zaslouží naši i světovou pozornost. Šíření jejich odkazu budeme věnovat obzvlášť intenzivní péči.

Na radnici jsme přišli po řádění Onderky a jeho party, který v rámci akce „Kanály místo kultury“ seškrtal peníze divadlům, orchestrům a galeriím tak, že neměly ani na tabulkové platy. Hned po volbách se ty peníze vrátily a v dalším roce jsme rozpočty navýšili celkově o desítky milionů, aby kulturní instituce mohly důstojně fungovat. Teď je ale řada na státu. Musí nutně zvýšit spolufinancování, protože městu nezbývají už prakticky žádné finance na investice do představení, do nástrojů, do ničeho. Snažíme se to změnit – a pokládáme to za nejdůležitější záležitost příštího volebního období v oblasti kultury.

Stejně důležitá je ale i umělecká svoboda. Divadlům a dalším organizacím nikdo nesmí nařizovat, co smějí a nesmějí hrát. Politik neschvaluje dramaturgii, jeho role končí u výběru ředitele a hlídání ekonomiky. Snahy o cenzuru a politické vměšování odmítáme a nikdy je nepřipustíme.

Před našim příchodem mohla nezávislá scéna počítat s 15 miliony ročně. Kulturnímu Brnu jsme po volbách slíbili, že peníze zvedneme na dvojnásobek. A dnes jde do brněnské kultury 29 milionů jen v samotném dotačním řízení, přičemž celkově jsme peníze do nezávislé kultury navýšili o 400 %! (Omlouváme se za nedodržení výše slibu!) Pět milionů ročně dáváme do filmového fondu, z něhož byl spolufinancován například nejnovější film Václava Marhoula Nabarvené ptáče (premiéra příští rok).

Velké kulturní akce, které mají nezpochybnitelné místo na brněnském kulturním nebi, jako je Jazz Fest nebo Měsíc autorského čtení, jsme začali financovat přímo, aby bylo jasné, že město stojí o jejich kontinuitu. Peníze do nezávislé kultury je ale nutné dál navyšovat. Nezávislá divadla, galerie, pěvecké sbory, spisovatelé, folklorní sdružení – ti všichni si zaslouží více peněz. V nedávno schválené strategii je jasný cíl, aby do nezávislé kultury šlo 10 % ze všech peněz vyčleněných na kulturu. A i tady potřebujeme větší podíl peněz od státu.

Kultura je přece to nejdůležitější, co jsme zdědili a co tady po sobě zanecháme. Kultura je to, o čem mluvíme, když mluvíme o tradici a národní (a brněnské) identitě. Uvědomujeme si také, že je potřeba zajistit víc prostorů pro zkoušení divadel či kapel – s jejich nedostatkem se město dlouhodobě potýká. Se zkušebnami se počítá v budoucí Káznici, do té doby hledáme jiné prostory – pomozte nám s tím prosím. Doporučte nám vhodná místa a my budeme s jejich majiteli a s vámi jednat o možném využití.

Naši kulturní experti

  • Ing. arch. Gabriel Kurtis

    architekt, urbanista, ředitel Galerie architektury Brno

  • BcA. Petr Kalousek

    hudebník, Meeting Brno

  • Mgr. Jitka Hrabovská

    právnička, ředitelka Národního institutu pro obranu a bezpečnost

  • Bc. Matěj Hollan

    náměstek primátora města Brna

  • Emanuele Ruggiero

    filmař, dokumentarista, italský Moravan

  • Mgr. Jan Gerych

    marketér, moderátor, hudebník

  • Ondřej Merta

    podnikatel, umělec

  • Simona Petrů

    dramatička a dramaturgyně

  • Anne Meredith Johnson

    editorka, Kaliforňanka s českým občanstvím

  • Mgr. Jan Špaček

    muzikolog, vysokoškolský učitel, sbormistr

  • Tomáš Kelar

    umělec, hudebník, producent, dramaturg, učitel

  • Vít Matlocha, DiS.

    člen orchestru Městského divadla Brno, pedagog

Kreativní centrum v Káznici

Káznice je zásadní projekt pro podporu kreativních průmyslů a pro oživení Bronxu. Místo, kde naleznou prostory kreativci a kulturní aktéři ze všech odvětví. Videohry, architektura, design, zkušebny, ateliéry pro výtvarníky… A současně budou zachována pietní místa za oběti nacistického i komunistického teroru.

Projekt nabral více než roční zpoždění kvůli procesu zpamátnění, nyní má ale Káznice za sebou architektonickou soutěž a začíná se projektovat. „Předstupněm“ Káznice bude menší kreativní centrum v prostorách bývalé FaVU na Údolní.

Koncertní sál – Janáčkovo kulturní centrum

Zahájili jsme stavbu nového koncertního sálu mezi Besední a Veselou, po kterém se počínaje Janáčkem desítky let volá.

Naše skvělá filharmonie nemá místo, kde by mohla současně zkoušet a hrát a kde by to dobře znělo. O sálu se sice mluví dlouho, ale do našeho příchodu se tomu nikdo vážně nevěnoval. Nebylo nic naprojektováno, stavěly se jen podzemní garáže bez ambice udělat na nich koncertní sál.

Změnili jsme to. Nastudovali jsme si v zahraničí, co moderní špičkový koncertní sál musí mít, vytvořili jsme zadání a prostřednictvím tvrdých kritérií jsme dosáhli toho, že dnes náš sál projektuje nejlepší světový akustik, Yasuhisa Toyota.

Jak bude sál vypadat, představíme v půlce září. Předpokládaný rok otevření je 2022.

Poprvé v historii budou mít Brňané v Brně příležitost slyšet nejen Janáčkovy symfonické skladby ve skutečně špičkovém zvuku. Filharmonie Brno nebude muset být namačkaná v nedostatečných prostorách jinak krásného Besedního domu a nebude muset složitě shánět prostory na hraní. V novém koncertním sále bude ale prostor pro všechny – pro různá tělesa klasické hudby, jazz i další druhy hudby. Na projektu koncertního sálu pracuje tým předních architektů s nejlepším světovým akustikem v čele.

Tugendhat

Spolek Meeting Brno, který má víceletou dotaci od města Brna, bude v rámci své činnosti rozvíjet spolupráci s židovskými rodinami. V Arnoldově vile vznikne Centrum dialogu, které se bude zaměřovat na mapování společného soužití Čechů, Němců a Židů, spolu s tím zde bude badatelské centrum pro vilu Tugendhat. Vilu společně s MČ Brno-sever zachráníme a otevřeme.

V Brně musí vzniknout muzeum Moravského Manchestru, které bez příkras ukáže, na základě čeho vznikl rozmach města Brna, ukáže osudy továrnických rodin, zaměstnanců těchto továren.

Vily Tugendhat, Löw-Beer a Arnoldovu chceme po dohodě s Jihomoravským krajem sloučit do jedné instituce, která bude mít jeden management a správní radu, v níž budou sedět zástupci příslušných rodin.

Mendel

Stejně jak se povedlo u Janáčkova archivu, dostaneme Mendela na seznam světového dědictví UNESCO. Ve spolupráci s Moravským zemským muzeem, Augustiniánským opatstvím, Masarykovou a Mendelovou univerzitou vytvoříme tým, který bude integrovat všechny aktivity, které se v Brně ve spojitosti s G. J. Mendelem dějí a připraví žádost o zápis na seznam UNESCO tak, aby musela být přijata. Věda, označená asi 50 let po Mendelově úmrtí genetikou, která uznává za svého zakladatele Gregora J. Mendela, vznikla právě v Brně, na Mendelově náměstí a významně ovlivnila rozvoj mnoha vědeckých směrů, včetně medicíny 21. století. Mendel není rozhodně jen historickou osobností. Jeho odkaz se rozvíjí v moderní vědě. Genetika může z velké části za to, jak vypadáme a jaké máme některé zdravotní potíže a to až po oblast vzácných nemocí, u kterých se genetika podílí asi z 80 % na jejich vzniku. Mendelův odkaz úspěšně rozvíjí brněnští vědci, proto chceme z Brna udělat jedno ze světových center genetiky.

Kreativní hub

Pilotní projekt menšího kreativního centra, jako předstupeň Káznice. V prostorách bývalé FAVU na Údolní. Bude otevřen v příštím roce. V zastupitelstvu v září 2018 bylo schváleno financování tohoto projektu. Iniciátorkou je Zdeňka Kujová z JICu.

Janáčkovo muzeum

Zřídíme Janáčkovo muzeum. To je prostor, který v Brně velice chybí. Nemáme kde obyvatelům ani návštěvníkům města přehledně ukázat „život a dílo“ Leoše Janáčka. Přitom na obojím je rozhodně co ukazovat. Dnes existuje jen malinký Janáčkův domeček, který je jak pro panenky. Máme jasnou představu – ve vedlejší Chleborádově vile, kde sídlí dnes Janáčkův archiv, vybudovat moderní muzeum, které s využitím aktuálních trendů představí Janáčka všem, kdo mají zájem se s ním a jeho dílem seznámit. Muzeum vznikne ve spolupráci města Brna, Moravského zemského muzea, Ministerstva kultury, Nadace Leoše Janáčka, Masarykovy univerzity, Jihomoravského kraje a Biskupství brněnského, kterému dnes objekt patří. Na prvním místě bude majetkové vypořádání s církví, které dnes objekt patří. Koncept podoby muzea zpracoval Jiří Zahrádka, šéf oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea a náš kandidát.

Arnoldova vila

V Arnoldově vile vznikne Centrum dialogu, které se bude zaměřovat na mapování společného soužití Čechů, Němců a Židů, spolu s tím zde bude badatelské centrum pro vilu Tugendhat. Vilu společně s MČ Brno-sever zachráníme a otevřeme. Aktuálně jsme ve fázi, kdy projektant začíná projektovat rekonstrukci vily a tvoříme žádost na Norské fondy. Vily Tugendhat, Löw-Beer a Arnoldovu chceme po dohodě s Jihomoravským krajem sloučit do jedné instituce, která bude mít jeden management a správní radu, v níž budou sedět zástupci příslušných rodin. Obnova Arnoldovy vily navazuje na dosavadní činnost města, kdy se snažíme ukazovat (například ve spolupráci se spolkem Meeting Brno), že zde vedle sebe dlouhou dobu žily různé národnosti – česká, židovská a německá. S tím souvisí i možnost využití Arnoldovy vily pro Studijní a dokumentační centrum vily Tugendhat. Iniciátorkou projektu je Miriam Kolářová, místostarostka Brno-Sever a kandidátka na starostu, KDU-ČSL, se kterou na celém projektu spolupracujeme.

Muzeum Moravského Manchesteru

Prozatím jen idea. V Brně musí vzniknout muzeum Moravského Manchestru, které bez příkras ukáže, na základě čeho vznikl rozmach města Brna, ukáže osudy továrnických rodin, zaměstnanců těchto továren. Na jejím rozpracování pracujeme s rodinami Tugendhatů a Low-Beerů, abychom příštím roce představili konkrétní parametry.

Dobré sousedství

Brno-střed je velká městská část, která se skládá z mnoha menších odlišných čtvrtí, a právě o nich mluví lidé jako o svém domově: Oltec, Masarykova čtvrť, Veveří, Bronx… Pochopitelnou hrdost na tu „svou“ část města chceme podporovat.

Vytvoříme síť komunitních společenských center, v nichž budou dostupné informace o sociálních, kulturních a dalších službách ve městě.

Chceme, aby se tu lidé scházeli, seznamovali, a třeba si i vzájemně nabízeli pomoc – zkrátka aby se zde posilovaly dobré sousedské vztahy a lokální vazby, jak je to běžné v západní Evropě.

Přečtěte si více o sociální politice.

Vyrovnání se s minulostí

Jako v sobě člověk nese traumata vyplývající z nevyřešených a nedořečených věcí z minulosti, trpí stejnými traumaty i město. Brno po dlouhá desetiletí jen velmi opatrně připomínalo památku židovských obětí holokaustu, jen zřídka zmiňovalo oběti romské – a o obětech poválečného teroru vůči brněnským Němcům úplně mlčelo. Brno bylo zjizveno místy, která jako by byla bez historie, bez vzpomínek pamětníků, bez návaznosti na životy lidí, kteří tady žili dřív. Rok 2015 byl vyhlášen Rokem smíření. Město Brno se přihlásilo i ke stinným stránkám své historie a vyjádřilo lítost nad krutostí, jíž byli zcela nezákonně vystaveni Brňané německého jazyka okamžitě po skončení války. Rok smíření pokračuje už pravidelným festivalem Meeting Brno, jehož ředitelkou je spisovatelka Kateřina Tučková. Hlavní událostí loňského ročníku bylo například setkání potomků rodin Tugendhatů, Löw-Beerů a Stiassnych, které utvářely slávu Brna v první polovině dvacátého století. Meeting Brno je symbolem otevřenosti Brna vůči světu i sobě, jeho síly zabývat se i stránkami, které nejsou pro nás pouze lichotivé. Primátor Brna Petr Vokřál jako reprezentant Brna převzal za Rok smíření Cenu Wenzela Jaksche, kterou mu udělili němečtí sociální demokraté, a Velký kříž za zásluhy Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo, který mu propůjčil německý prezident Frank-Walter Steinmeier za rozvoj česko-německých vztahů.

Svátky v ulicích

Brněnské adventní trhy jsou už pár let krásným vyvrcholením roku…a časy, kdy se tou dobou na náměstí Svobody prodávaly záclony, ponožky a cukrová vata, jsou snad už nenávratně pryč. Na nové podobě trhů jsme začali pracovat hned po volbách spolu s TIC. Zavedli jsme systém vratných obalů na nápoje; nikde nečoudí úklidové vozy a odpadkové koše stejně nepřetékají odpadky. Těch ušetřených jednorázových obalů je totiž každý rok 1 200 000, a kdybychom byli prasátka, zaplnili bychom jimi celý bazén na Kraví hoře. Advent na Moraváku jsme ve spolupráci s Kulturním a vzdělávacím střediskem U Tří kohoutů změnili z rozbahněného tržiště na oblíbené místo setkávání s hezkým zbožím a kvalitní gastronomií. Přibylo vánoční tržiště na Dominikánském náměstí. Městem projíždí „vánoční“ šalina, která propojuje všechny trhy ve městě. Po vzoru Londýna, Paříže, Vídně či Salzburgu jsme loni přidali k zimním atrakcím i Bruslák pod Joštem. Příjemné a kultivované prostředí s kvalitním zbožím se snažíme vytvářet i během Velikonočních slavností nebo akcí U jednoho stolu, Meetingfestu a dalších, na jejichž organizaci se podílíme. Internetový Honest Guide Janka Rubeše hodnotí brněnské trhy jako „Best Christmas Market in Europe“ – a internet nikdy nelže!

Přečtěte si více o moderním městě pro život.

Život v Brně

Budeme dále rozvíjet činnosti zlepšující život dnešních Brňanů a posilující dobré sousedství. A dobré vztahy se nejlépe budují přes jídlo. Proto budeme dále rozšiřovat pouliční gastronomické slavnosti, jako je akce U jednoho stolu. Ve spolupráci se Slowfood budeme dál podporovat program Skutečně zdravá škola a Skutečně zdravá jídelna, který byl zaveden ve čtyřech domovech pro seniory. Dialog mezi generacemi podporuje program Kdopak přečte pohádku, kdy senioři chodí číst pohádky dětem do školek. Důrazně budeme dbát na lepší dostupnost informací v angličtině pro cizince žijící v Brně (expaty) a pro zahraniční návštěvníky. Zatím se nám podařilo publikovat v angličtině a ruštině sekci „Životní situace“ na webu Brna-střed, zavést dvoujazyčnou komunikaci v prostředcích DPMB a v některých městských zařízeních – koupaliště Kraví hora, letní kino.

Přečtěte si více o moderním městě pro život.

Nedostali jste naše noviny?

Stáhněte si je!

Chcu víc.

Přijdte 5. a 6. října k volbám!