Tohle je volební program Žít Brno 2014. Hodně jsme nad ním přemýšleli a ještě víc se hádali. Věci, které se v něm dočtete, nám dávají smysl. Jestli ale máte pocit, že něco z toho by šlo vymyslet ještě líp, napište nám do komentářů. Nemáme patent na rozum a víme, že ho nezískáme ani zvolením. Vaši radu a pomoc budeme potřebovat pořád.

  1. Otevřená radnice
  2. Rozvoj a územní plánování
  3. Územní členění a samospráva
  4. Vzdělávání
  5. Sociální politika
  6. Bydlení
  7. Doprava
  8. Kultura
  9. Životní prostředí
  10. Lokální ekonomika a turismus
  11. Řízení městských firem
  12. Sport

Demokratické minimum

Demokracie bez otevřenosti, informací a diskuse je jenom prázdné slovo.
Proto:

  1. hlasujeme a rozhodujeme v souladu s programem, ke kterému jsme se přihlásili, a postupujeme přitom podle předepsaných pravidel,
  2. využijeme dostupné možnosti, abychom pro svá rozhodnutí získali potřebné informace,
  3. podpoříme jen návrh, se kterým jsme se seznámili a který jsme schopni obhájit.

Při schvalování závazných pravidel navíc:

  1. hlasujeme a rozhodujeme v souladu s tím, co považujeme za přínosné pro celou společnost, pro kterou mají pravidla platit,
  2. nepodpoříme návrh, pokud všichni, kterých se týká, nedostali dostatek času se s ním seznámit nebo neměli možnost uplatnit svoje připomínky v rozpravě,
  3. nepodpoříme návrh, jestliže důvodová zpráva nebyla uvedena, nebo nepokryla všechny podstatné dopady návrhu anebo se odvolávala na neprokazatelné nebo nepravdivé skutečnosti,
  4. nepodpoříme nesouvisející pozměňovací návrh (přílepek) či ustanovení, která jsou zjevně mimo vymezenou působnost projednávaného návrhu a je možné je projednat odděleně.
  5. V případě, že chceme podpořit pravidlo, které nesplňuje tyto požadavky, musíme zajistit jejich splnění, jinak nelze návrh podpořit.

Prosadíme zanesení Demokratického minima do jednacího řádu zastupitelstva města Brna

Program

Otevřená radnice

Radnice, která se svými občany nemluví, nemůže dobře fungovat. Pomocí otevřenosti, komunikace a participace chceme správu města zprůhlednit a zjednodušit. Informace nejsou majetkem úřadu a politiků, každý z nás má právo nahlížet do městských, tedy svých účtů. Několik z nás se přístupem k informacím a otevřeností veřejné správy dlouhodobě zabývá, víme tedy přesně, kde jsou současné problémy a co udělat, aby nebyly a Brno bylo skutečně otevřeným městem.

  1. Budeme iniciovat vytvoření Metropolitního informačního systému (MIS), který propojí obyvatele s úředníky Magistrátu města Brna i jednotlivých městských částí, díky čemuž budeme schopni snadno dosáhnout i ostatních programových bodů v této kapitole. MIS umožní občanům provádět celou řadu činností: nahlášením záboru veřejného prostranství na interaktivní mapě počínaje a připomínkováním libovolného předpisu konče. Důležitým elementem bude nastavení systému hodnocení, který zjednoduší zvýraznění zajímavých podnětů. Zaručíme, že si veškerou agendu budete moct vyřídit i za použití svobodného softwaru. Metropolitní informační systém jako takový bude vyvíjen jako svobodný software – každý dostane možnost se zapojit.
  2. Umožníme všem obyvatelům klást v rámci platformy MIS dotazy na témata, která je trápí, podobně jako teď mohou například kontaktovat svého telefonního operátora, když jim nesedí vyúčtování. Na každém úřadě bude osoba zodpovědná za vyřizování požadavků, případně za jejich přesměrování ke správnému řešiteli.
  3. Momentálně si Brno data schovává “v zásuvce“. Budeme iniciovat změnu této praxe a zveřejníme vše, co je ze zákona možné, a to přehledně a bez překážek. Nejde přitom o nic obtížného nebo drahého. Zveřejňování dat je především otázkou politického zájmu. Automaticky zpřístupníme veškerá data, která mohou lidé získat podle zákona o svobodném přístupu k informacím, aniž by o ně museli žádat (uplatníme výjimky z důvodu ochrany soukromí, důvěrnosti majetkových poměrů apod.). Toto provedeme také u společností, jichž je město Brno majoritním vlastníkem (Technické sítě Brno, Brněnské komunikace, Dopravní podnik apod.).
  4. Zavedeme bezplatný elektronický podpis pro všechny obyvatele, aby se mohli snadno zapojit do rozhodování.
  5. Zavedeme transparentní účty a transparentní účetnictví ve všech Brnem zřizovaných organizacích, příspěvkových organizacích a obchodních organizacích, které Brno ovládá, a stejně tak i v Brně samotném (výjimky z tohoto pravidla budou muset být velmi zevrubně zdůvodněné). Všechny tyto subjekty také budou muset mít “rozklikávací” rozpočty přístupné na internetu.
  6. Všechna výběrová řízení budou zveřejněna s dostatečným předstihem v MIS a občané budou mít možnost o nich elektronicky diskutovat se zástupci Brna, kteří budou muset výsledky diskuse zohlednit v zadání výběrového řízení. Samotné výběrové řízení pak rovněž bude probíhat v metropolitním informačním systému – není nutné, aby účastníci řízení prozrazovali svoje know how, ale je nezbytné, aby bylo jasné, co a za kolik dodávají.
  7. Část rozpočtu bude dána k dispozici obyvatelům v rámci participativního rozpočtování. Z rozpočtu města Brna bude vyčleněna část, o jejímž využití budou moci rozhodnout sami občané. Projekt bude probíhat kontinuálně po celý rok. Každý občan města bude mít možnost zapojit se nejprve do veřejných diskuzí, které budou mít za cíl identifikovat klíčové oblasti, které Brňany zajímají a pálí. V následné sérii moderovaných setkání budou sami Brňané moci navrhovat a prezentovat projekty k uskutečnění, které budou následně vystaveny na webu města, nástěnce a dalších místech. V rámci posledního kroku budou o projektech občané hlasovat, a ty, které zvítězí, budou následně uskutečněny. Tento systém je hojně rozšířen po celém světě a v poslední době nabývá na popularitě i v Evropě (především v Německu, Velké Británii, Francii). MIS bude sloužit jako jedna z platforem pro projednávání.
  8. MIS umožní občanům navrhovat místní referenda, shromažďovat podpisy k petici za vyhlášení referenda, a také v nich hlasovat. Budete tak mít možnost ovlivnit, co se kolem vás děje, ze dne na den, a ne jen jednou za čtyři roky. Budeme vyhovovat návrhům na vyhlášení referenda i v případě polovičního počtu podpisů v petici, než jaký zákon požaduje. V hlasováních o zásadních otázkách podporujeme vyhlášení referenda zastupitelstvem, kde bude odpůrci zpracován kvalitní oponentní posudek.
  9. Prostřednictvím MIS budou všichni zájemci automaticky informováni o plánovaných jednáních a jejich programu. Veškeré materiály předkládané Radou města Brna související s jednotlivými body jednání (zejména důvodové zprávy a případové studie) musí být zpřístupněny veřejnosti v informačním systému před zahájením jednání – nestane-li se tak, není možné daný bod projednat (v odůvodněných případech je možné materiály anonymizovat, aby jejich zveřejnění nenarušovalo právo na soukromí). Z každého jednání bude pořízen nesestříhaný audiovizuální záznam a také jeho přepis – oboje bude povinně zveřejněno v MIS (v odůvodněných případech bude možné části záznamu anonymizovat). V rámci informačního systému bude také občanům umožněno vyjadřovat se k jednotlivým projednávaným věcem.
  10. Budeme požadovat, aby občané a spolky měli svoje zastoupení v odborných komisích, které pomáhají připravovat návrhy pro zastupitelstvo nebo kontrolují činnost zastupitelstva a rady, a rovněž v dozorčích radách městských společností.
  11. Spolky a iniciativy vytvářejí hodnoty, které nejsou v tržním prostředí plně ocenitelné penězi. Obce mají řadu prostorů, které nejsou celý den využity a měly by být k dispozici aktivním občanům a spolkům. Podporujeme představu „inkubátoru“ pro nové spolky. Vznikajícím občansky prospěšným spolkům a iniciativám nabídneme bezplatně dostatečně vybavené prostory, kde se lidé mohou scházet.
  12. Budeme požadovat rovněž otevřenost radnic městských částí a jejich silnější napojení na občany a jejich spolky, které se zabývají zlepšováním kvality života ve svém bydlišti. Městské části mají k občanům a jejich aktivitám nejblíž, proto mají mít větší kompetence a samostatnost v rozhodování. Chceme jasně stanovit, které činnosti mají celoměstský a které místní charakter, a v lokálních záležitostech dát městským částem rozhodovací pravomoc.
  13. V rámci MIS zřídíme registr lobbistických kontaktů, v němž bude každý zastupitel zveřejňovat veškerou komunikaci, která je vzhledem k okolnostem způsobilá vyvolat dojem, že je jejím cílem využít vliv zastupitele nebo ovlivnit jeho rozhodnutí ve prospěch zvláštního zájmu ve věcech veřejné politiky, a také organizování, návod nebo pomoc k takové komunikaci.
  14. I v případě, že skončíme v opozici, zařídíme, že každý občan se dostane ke všem materiálům města a jeho organizací (pokud nejsou tyto informace chráněny jiným zákonem, například ochranou osobních údajů). Pokud Vám úřad informaci nevydá, zažádáme si o ni z pozice zastupitele, pro kterého je z funkce voleného člena zastupitelstva každá existující informace nároková a musí ji dostat v plném necenzurovaném znění.
  15. V prvé řadě je ale nutné zamést si před svým prahem. Zlepšíme proto přístup k zaměstnancům magistrátu, příspěvkových organizací (divadla, hvězdárna) i městských firem (dopravní podnik). Zaměstnanci města se musí cítit důstojně, vč. adekvátního platového ohodnocení, aby byli schopni kvalitně vykonávat svoji práci; zaměstnanci městských firem nesmějí mít horší pracovní podmínky než lidé pracující přímo pro magistrát.

Rozvoj a územní plánování

Doba megalomanských projektů patří minulosti. Rozvoj města chápeme jako rozvíjení místa, kde už lidé žijí a pracují, ne nekontrolované bujení města do polí a lesů za městem. Rozvoj města pro nás neznamená, aby město bylo co nejširší a nejvyšší, ale aby se v něm lidem co nejlépe žilo.

  1. Obnovíme institut Hlavního architekta města Brna s odpovídajícími kompetencemi a zázemím. Hlavním cílem je osobní odpovědnost za rozvoj města. Dnes ji nikdo nemá, a jen tak je možné to, co se s městem děje. Po debatách uvážíme, zda je vhodné začleňovat hlavního architekta do struktury magistrátu, jako tomu bylo v Brně dřív, nebo následovat pražský model a založit rozpočtově oddělenou a nezávislejší příspěvkovou organizaci, která by mohla sama zpracovávat územní plán.
  2. Přesměrujeme pozornost a toky peněz zvnějšku města dovnitř. Zvláště chceme rozvíjet centra jednotlivých čtvrtí tak, aby lidé nalezli co nejvíce svých cílů (bydlení, práce, služby, sport apod.) v dosahu deseti minut chůze.
  3. Spustíme programy aktivně podporující „urbanismus zdola“, jako jsou komunitní zahrady, lesní školky či co-housing, který je bude zároveň koordinovat s územním plánem.
  4. Přehodnotíme funkční zónování, které mělo smysl v době špinavých a hlučných továren, ne však dnes, a nahradíme je snahou o maximální rozmanitost funkcí (cílů). V oblasti dopravy tak budeme léčit nemoc (desetitisíce Brňanů jsou nuceny cestovat úplně zbytečně), ne jen lepit náplasti na její důsledky (zácpy, emise, odcizení).
  5. Vytvoříme dlouhodobý strategický plán rozvoje města, vycházející z Vize města. Na koncept Územního plánu vypíšeme ideovou soutěž. Územní plán bude zpracován ve formě publikace, která bude čtivá a srozumitelná pro každého občana města.
  6. Srozumitelnost a předvídatelnost bude i novou politikou vůči investorům. Město musí být aktivním hráčem – vykupovat pozemky, určovat podmínky jejich využití (dle strategického plánu), předem připravovat programy výstavby, nečekat na iniciativu developerů.
  7. Zasadíme se, aby se bývalým průmyslovým zónám (brownfields) i nevyužitým kancelářským objektům dostalo nového využití, jež bude pro město výhodné a atraktivní: byty (lofty), drobná výroba a služby, prostor pro volnočasové aktivity a zábavu.

Územní členění a samospráva

Brno je územně členěným statutárním městem. Přesto rozhoduje téměř o všem centrálně. I když se na něčem shodnou stovky zastupitelů městských částí, stačí 55 členů Zastupitelstva města Brna, aby jejich názor zcela změnili.

  1. Chceme provést revizi hranic městských částí, jejich velikosti a fungování; po prověření jejich stanovisek případně provést změny, které by odpovídaly skutečným potřebám. (Čas od času volá některá část města po samostatnosti, je čas zjistit, je-li to vhodné a reálné.)
  2. Je načase revidovat Statut města Brna:
    • definovat celoměstské a lokální zájmy, v případě lokálních ponechat pravomoc rozhodování městským částem;
    • posílit pravomoci městských částí v oblasti územního plánování na jejich území;
    • zvýšit podíl příjmů městských částí z prodeje nemovitého majetku města a na dani z nemovitosti;
    • podporovat prioritně čerpání dotací z evropských fondů dle projektů městských částí.

Vzdělávání

Učíme se celý život a někdy s tím potřebujeme trochu pomoct. Město musí vytvořit místa ve školkách, podporovat základní a střední školy ve skutečně moderním, inkluzivním vzdělávání a také iniciovat užší spolupráci s vysokými školami a výzkumnými institucemi, které zvyšují prestiž a atraktivitu Brna a současně jsou významnými zaměstnavateli.

  1. Postupně vytvoříme kapacitu předškolních zařízení, která bude odpovídat aktuální poptávce. Zasadíme se především o podporu alternativních možností předškolní výchovy, které za nižší náklady ve výsledku mohou přinést více míst pro děti v kratším čase.
  2. Budeme prosazovat výstavbu kontejnerových školek spíše než klasických kamenných. Postavit takovou školku trvá jen několik měsíců a zároveň ji lze demontovat, případně použít na jiné účely, až babyboom zase opadne (například jako školní družiny či dílny).
  3. Budeme podporovat zřizování firemních školek, a to formou aktivní pomoci ze strany města při vyřizování potřebných dokladů. Firemní školky se již dnes mohou ucházet o podporu státu i kraje, avšak mnoho těch, kteří by ve své firmě nebo instituci rádi takovou školku měli, odradí právě složitý administrativní proces. Proto budeme prosazovat skupinová školení a možnost individuálních konzultací k tomuto tématu.
  4. Na základě konkrétního dotačního programu podpoříme vznik dětských skupin a formalizujeme tuto instituci alespoň na úrovni města, dokud nebude k dispozici příslušná legislativa. Instituci dětských skupin sice nevnímáme jako řešení nedostatku míst ve školkách – nejde totiž přímo o předškolní výchovu, zároveň však soudíme, že v aktuální situaci je jejich podpora důležitá a pragmatická. Ty dětské skupiny, které dosáhnou na dotaci a akreditaci od města, prostřednictvím stáží a praxí propojíme se studenty pedagogických škol.
  5. Prosadíme vyhlášku zavazující všechny městské části zřídit elektronický systém přijímání dětí do mateřských škol. Takový systém celý proces zprůhlední a učiní jej uživatelsky přívětivějším a férovějším.
  6. Podpoříme systém inkluzivního vzdělávání na úrovni základních škol. Chceme školy motivovat účelovými dotacemi k programům pro práce se sociálně znevýhodněnými dětmi, ale i dětmi s mimořádným nadáním. Za tímto účelem podpoříme spolupráci s neziskovou sférou, včetně organizací působících v sociálně vyloučených oblastech, kde vzdělání představuje nejsilnější nástroj v potírání chudoby.
  7. Budeme zapojovat studenty vysokých škol do přípravných odborných procesů ve městě. Podpoříme ty studenty, kteří si pro svou diplomovou práci vyberou téma související s městem a jeho aktuálními problémy. Posílíme komunikaci města se samosprávními univerzitními orgány.
  8. V rámci školského odboru vytvoříme oddělení pro styk s akademickou sférou. Na této platformě podpoříme vznik poradního orgánu umožňujícího akademické obci aktivně se podílet na řešení problémů města.

Sociální politika

Nemůžeme říkat, že jsme bohatá a vyspělá společnost, pokud nejsme schopní postarat se o ty, kteří to nezvládají sami – a je jedno, jestli kvůli chatrnému zdraví, stáří, smůle nebo špatnému rozhodnutí. Kromě výrazné podpory péče vyplývající ze zákona bychom chtěli vnést do veřejné diskuse i úvahy o solidaritě, o samozřejmé pomoci těch, kteří měli v životě štěstí, těm, kteří tu kliku prostě neměli.

  1. Budeme podporovat a rozšiřovat stávající programy domácí péče, odlehčovacích služeb a dalších forem neústavní péče. Poskytneme adresnou informační a konzultační podporu lidem, kteří se starají o své blízké, i nestátním organizacím, které tyto služby poskytují.
  2. V oblasti ústavní péče, jež spadá do kompetence města Brna, se budeme snažit o zlepšení podmínek jak klientů, tak zaměstnanců. Vzhledem k citelnému nedostatku peněz v této oblasti iniciujeme kampaň na zisk větších prostředků ze soukromých zdrojů, grantů a dotací, ale také dobrovolníků a stážistů – studentů středních a vysokých škol.
  3. Rozšíříme stávající systém komunitního plánování sociálních služeb.
  4. Programy prevence kriminality a protidrogové prevence nasměrujeme přímo do oblastí, kde jsou nejvíce potřeba.
  5. U nově budovaných i rekonstruovaných obecních bytů budeme vyžadovat standard snadné upravitelnosti na bezbariérovost; ke stejnému standardu budeme motivovat i soukromé developery. Zasadíme se, aby se do stávajících bezbariérových bytů dostali skutečně ti, kteří je potřebují.
  6. Podpoříme veškeré organizace zabývající se sociální inkluzí, zejména ve školách. Použijeme všechny ověřené osvětové a vzdělávací nástroje, které u Brňanů zvýší míru tolerance k jiným etnikům, náboženstvím, fyzickým, duševním i sociálním hendikepům.
  7. Programy zaměřené na hendikepované osoby budeme vytvářet společně se samotnými adresáty péče.
  8. Budeme důsledně odstraňovat všechny snadno odstranitelné překážky, které brání hendikepovaným v začlenění do samostatného důstojného života.
  9. Tvrdý hazard nemá ve městě místo. Ničí jednotlivce, rodiny i celé komunity, zvyšuje kriminalitu a hyzdí ulice. Videoloterní terminály i nelegální formy hazardu z města vyženeme. Na regulaci hazardu pracujeme dlouho, celorepublikově a víme, že se hazardu zbavit lze.
  10. Zrušíme možnost vymáhat pohledávky Dopravního podniku či jiných městských firem externími exekutory. “Černý pasažér” má zaplatit jen jízdné a stanovenou přirážku, není účel ho finančně zlikvidovat a přihrávat peníze soukromým exekutorům. Zavedeme také vícestupňové posuzování samotných pokut – překročení jízdní doby o minutu nemůže být pokutováno stejně jako jízda úplně bez lístku.

Bydlení

Dnes je v Brně množství prázdných, a to i obecních bytů, velká skupina lidí přesto nemá jistotu důstojného bydlení. Věříme, že tento paradox dokážeme vyřešit. Upřednostňujeme rekonstrukci bytového fondu před masivní výstavbou, podpoříme vytvoření sítě sociálního bydlení.

  1. Zasadíme se o usnadnění přístupu k bydlení znevýhodněným skupinám, jako jsou senioři, mladé rodiny nebo sociálně slabé vrstvy obyvatel. V rámci zlepšení stavu bydlení v obecních bytech a celkové bytové politiky města navrhujeme zvýšit komunikaci s obyvateli a na základě jejich postřehů analyzovat problémové oblasti z pohledu občanů.
  2. Vytvoříme program, který bude definovat sociální bydlení, jehož je momentálně ve městě nedostatek. Případné nové byty sloužící k sociálnímu bydlení nebudeme soustřeďovat do jedné lokality, ale naopak promísíme tento typ bydlení s běžnou komerční výstavbou, klasickými nájemními byty a byty v osobním vlastnictví, aby tak docházelo k promíchání všech sociálních skupin, namísto vytváření ghett. Budeme spolupracovat se sociálními pracovníky a neziskovou sférou při vytipování vhodných klientů pro sociální bydlení zapojených do programu k tomu určenému. Stávající praxi, kdy se o dané byty losuje, vnímáme jako nedůstojnou.
  3. Developery budeme motivovat k většímu zohlednění skutečných potřeb města a jeho občanů: vyčlenění parterů bytových domů pro obchody a služby, uměřené měřítko komerčních staveb, smíšené funkce i u velkých developerských projektů.
  4. Budeme podporovat nájemní bydlení a při hledání optimálního počtu obecních bytů se budeme inspirovat dobrými příklady z českých i zahraničních měst.
  5. Nabídneme část nevyužitých bytů v centru města za zvýhodněné nájemné mladým rodinám, jako takzvané startovní byty, případně pro sdílené bydlení (studenti, senioři) a komunitní chráněné bydlení.
  6. Privatizaci dáme jasná pravidla, která budou závazná pro všechny městské části. Odstraníme princip umožňující ucházet se o pronájem obecního bytu pouze v jedné městské části. Zřídíme registr bytového fondu jako integrovaného nástroje s vazbou na účinné využívání fondu, daň z nemovitosti, katastr nemovitostí a evidenci obyvatel. Prostřednictvím této platformy budeme nabízet všechny byty, které jsou momentálně k dispozici.
  7. Sjednotíme bytovou politiku v Brně a vytvoříme povinnost pro městskou část spravovat bytový fond vlastní příspěvkovou organizací nebo právnickou osobou, v níž je městská část majoritním vlastníkem. Tato forma se ukazuje efektivnější než využívání soukromých firem, kde městské části ztrácí přehled o technickém i fyzickém stavu domu a nakládání s poskytnutými finančními prostředky.
  8. Budeme bojovat proti komerčním ubytovnám, které udržují a prohlubují chudobu sociálně vyloučených. Ve spolupráci s neziskovým sektorem a sociálními institucemi vytvoříme minimálně jednu menší městskou azylovou ubytovnu. Posíláme projekt “druhá šance”, jenž motivuje lidi, kteří měli v minulosti dluh na nájmu, získat znovu stálé bydlení.
  9. Vytvoříme instituci „nábytkové banky“, kde bude možné odložit nepotřebný starý nábytek, který budou moci využít sociálně slabí při zařizování svého bydlení.

Doprava

Brno je již od doby svého vzniku významnou dopravní tepnou. Doprava ve městě, ať už pro ty, kdo tady žijí, nebo pro ty, kdo jen projíždějí, musí být ekologická, dostupná všem vrstvám obyvatel, efektivní a komfortní.

  1. Po vzoru západoevropských měst, stejně jako i některých měst v ČR připravíme koncepci udržitelné mobility s důrazem na ekologickou hromadnou dopravu, cyklodopravu a pěší dopravu.
  2. Kvalitu života v Brně ovlivňuje nejen jeho vlastní doprava, ale i územní plán a koncepce dopravy v jeho bezprostředním okolí. Proto budeme jako zástupci města aktivnější v komunikaci s okolními obcemi tak, aby dopravní síť okolo Brna měla svou logiku ve vztahu k městu.
  3. Naším cílem je vytvářet prostředí, ve kterém nebudou diskriminovaní chodci, cyklisté, ale ani řidiči. Budeme podporovat řidiče v tom, aby auto nechali co nejdál od centra a pro dopravu využili zejména MHD. K tomu by mělo vést odstupňování ceny parkovného (čím blíže k centru, tím dražší) a zároveň uznání parkovacího lístku, případně parkovací karty jako jízdního dokladu do MHD (takzvané park and ride). Ruku v ruce s tímto krokem vytvoříme odstavná parkoviště v okrajových špatně využitelných lokalitách (například u Tesca v Králově Poli) a zavedeme nové spoje, které budou zajišťovat rychlé spojení mezi odstavným parkovištěm a blízkými uzly MHD.
    Chceme vytvořit síť expresních linek MHD, které by propojovaly vzdálenější lokality, mezi kterými cestuje větší množství lidí – odlehčilo by se tím spojům, které zastavují na každé zastávce. Jako příklad by mohl posloužit spoj mezi nádražím, Konečného náměstím a Technologickým parkem.
  4. Podpoříme vznik motivačního programu pro sdílení aut. Takovým autům výrazně zlevníme parkování a zavedeme pro ně i další motivační výhody.
  5. Provedeme rozbor trasování a vytíženosti linek MHD, tam kde to bude potřebné, posílíme spoje.
  6. Jako téměř v každé západoevropské metropoli, i v Brně povolíme cyklistickou dopravu v centru města. Ve vybraných ulicích omezíme rychlost takové dopravy, aby nesnižovala komfort chodcům.
  7. Vytvoříme systém sdílených brněnských kol (takzvaných citybikes) a co největšího počtu jejich stanovišť po celém Brně s důrazem na centrum města.
  8. Podpoříme vznik nových a údržbu stávajících cyklostezek. Zároveň vytvoříme pro cyklostezky odpovídající informační materiály a značení, které dosud mnoha z nich chybí nebo je nekvalitní.
  9. Zasadíme se o ukončení nekonečné debaty o poloze hlavního nádraží v Brně a projekt modernizace Železničního uzlu Brno budeme směřovat ke skutečné realizaci. Z výsledků dosavadních studií vyplývá, že projekt nádraží v centru je výhodnější pro cestující i obyvatele Brna, projekt odsunutého nádraží je zase dál v přípravách a jeho základní část je levnější. S ohledem na cestující a občany preferujeme variantu nádraží v centru („Pod Petrovem“) a s ohledem na výše řečené se budeme snažit dojednat takové finální rozhodnutí státu, které by ji umožnilo. Při rozhodování budeme zohledňovat i výsledek případného referenda, či se jím řídit v případě jeho závaznosti.
  10. Se státem a Jihomoravským krajem budeme aktivně spolupracovat na přípravě výstavby vysokorychlostních tratí, které by Brno propojily například s Prahou, Vídní či Ostravou, s jízdním dobou ne víc než jednu hodinu. Na západě jsou tyto rychlé trati běžné, proč by to nemělo proto jít u nás.
  11. V otázkách dálnic a silnic budeme dbát v prvé řadě na právní aspekty jednotlivých dopravních řešení a názory občanů, kterých se dopravní komunikace týkají. Je hezké, že politici mají názor, kudy mají silnice vést, ale není možné je prosazovat navzdory zákonům a proti místním obyvatelům.

Kultura

Brněnský kulturní život je nezničitelný, ale nemá smysl ověřovat to špatným financováním. Logičtější struktura peněz vkládaných do živé, a to nejen městem zřizované kultury může z Brna udělat město, ve kterém nebude ani odkaz Leoše Janáčka působit jako nepatřičná historická výjimka.

  1. Navrhujeme provést finanční audity příspěvkových organizací včetně namodelování příkladů jejich provozu a na základě výsledků stanovit dlouhodobé směrování oficiální politiky v oblasti městem zřizované kultury. Ta dnes neexistuje. Naším cílem je stabilizace v oblasti kultury a odstranění nejistoty zcela se vylučující s kvalitní tvůrčí prací.
  2. Rozdělíme kapitoly rozpočtu na živou kulturu a památkovou péči, aniž by se dotace na živou kulturu snížila. Zasadíme se o motivaci kulturních institucí k co nejlepšímu hospodaření s důrazem na maximální efektivitu vynaložených prostředků. Z pozice města budeme aktivně nabízet pomoc při snižování provozních nákladů.
  3. Prosadíme víceleté financování kulturních projektů. Tím umožníme kulturním institucím, festivalům i nezávislým kulturním subjektům naplánovat nejen dramaturgický plán na několik let dopředu. Prostředky ve smysluplné výši budou přidělovány odbornou komisí s minimálním zastoupením politiků.
  4. Podpoříme kulturu jako významný vývozní artikl Brna a budeme prosazovat větší spolupráci s partnerskými městy v rámci recipročních programů.
  5. Kultura je nezbytná pro identifikaci obyvatel s městem a jeho historií. Budeme hledat nové způsoby, jak vazby k místu posílit: například využití staveb z dob rozmachu textilního a strojírenského průmyslu (brownfields) jako kulturních a společenských center, připomínky multikulturality předválečného Brna apod.
  6. Péče o odkaz Leoše Janáčka musí nabýt moderní podobu, včetně důstojné multimediální webové prezentace, která přiblíží tohoto autora nejen turistům, ale především samotným Brňanům.
  7. Zavedeme jednotný celobrněnský kalendář všech kulturních, společenských a sportovních akcí fungující na platformě Metropolitního informačního systému.
  8. Zajistíme důstojné podmínky, v první řadě platové, pro zaměstnance městských uměleckých organizací, aby kvalitní umělci z Brna neodcházeli.
  9. Budeme iniciovat úpravy zřizovacích listin příspěvkových organizací ve spolupráci s těmito organizacemi tak, aby mohl být maximálně využit jejich potenciál.
  10. Odstraníme byrokratické překážky ze strany města směrem k oživení veřejného prostoru profesionálním i amatérským „pouličním“ uměním.
  11. Podpoříme výstavbu nového koncertního sálu kapacitně odpovídajícího velikosti města.
  12. Podpoříme rozvoj knihoven jako center kulturního a společenského dění v městských částech.
  13. Vrátíme TIC statut městské kulturní agentury, jejíž povinností je mimo jiné propagovat veškerou brněnskou kulturu – byť třeba jen odkazy na kvalitní brněnské kulturní weby.

Životní prostředí

Životní prostředí je soubor mnoha různorodých vlastností, které určují kvalitu našeho života. Chceme město, kde se dýchá čistý vzduch, do práce se dá chodit i pěšky, město, ze kterého se za odpočinkem neutíká na venkov.

  1. Brno soustavně překračuje limity prašnosti v ovzduší. K nápravě tohoto stavu využijeme již existující zpracované dokumenty města, kterých však magistrát prozatím plně ve své praxi nevyužívá – například generelu ovzduší a budeme spolupracovat s iniciativami, které se polétavým prachem zabývají, jako je Dejchej Brno. Budeme podporovat veřejnou dopravu, především její nemotorové druhy, a ochraňovat a rozšiřovat stávající plochy zeleně.
  2. Prosadíme regulaci vzniku bilboardů na území města spolu se zákazy určitých typů na konkrétních místech (například osvětlených bilboardů u domů). Cílem je snižování světelného smogu, větší bezpečnost na silnicích a výrazné zlepšení estetiky veřejného prostoru.
  3. Vyhlásíme boj světelnému smogu. Přemíra osvětlení škodí lidem, zvířatům, ptákům i architektuře a zbytečně spotřebovává energii. Řešením je částečné vypnutí nebo ztlumení stávajících světel a důsledné osazování nového osvětlení s šetrnými parametry svícení.
  4. Budeme dohlížet na to, aby investoři dodržovali protihluková opatření, a to zejména kolem významných dopravních cest.
  5. Zpřístupníme a zkulturníme nábřeží brněnských řek tak, aby se stala příjemnými místy pro trávení volného času. Zasadíme se o dokončení projektu revitalizace Ponávky a spolupráci s univerzitami v oblasti návrhů kvalitních projektů přístupu k řece.
  6. Odmítáme účelové změny územního plánu s cílem přeměny pozemků na stavební v záplavovém území. Tato území by měla být maximálně využita pro snížení povodňových rizik.
  7. Budeme podporovat revitalizaci dnes existujících nevyužitých staveb či areálů (takzvaných brownfieldů). Město může poskytnout investorům například podporu ve formě konzultací a kontaktů na odborníky.
  8. Finančně podpoříme podfinancovanou městskou zeleň a zprostředkujeme větší spolupráci s neziskovými organizacemi zabývajícími se tímto tématem. V rámci Metropolitního informačního systému hodláme informovat o aktuálních možnostech kácení stromů, nabízet dřeviny k patronaci a podobně.
  9. Brnu chybí koncepce krajinného plánování, volná krajina postrádá logiku, jednotnost a možnost využití. Aglomerace se často rozšiřuje do volné krajiny zcela bez koncepce, volná krajina nabízí málo „zážitků“. V rámci územního plánu by měly být vyčleněny skutečně rovnovážné osy rozvoje a podrobně prověřena a následně definována volná krajina bez možnosti zástavby. Nezastavitelné území by pak bylo podrobeno zpracování krajinného plánu.
  10. Hodláme podporovat iniciativy zabývající se edukací a osvětou v oblasti třídění odpadu.

Lokální ekonomika a turismus

Brno může turistům nabídnout jen samo sebe, svůj běžný každodenní život, kvalitní kulturu, dobré restaurace a kavárny, nenápadný půvab funkcionalismu, janáčkovskou tradici i současnou hudbu a divadlo, lokální výrobky v zajímavých obchodech… a pocit svobody. A co je dobré pro turisty, je dobré i pro Brňáky.

  1. Zavedeme progresivní nájem pro nájemce nebytových prostor v centru města umožňující rozjezd podnikání v období po otevření.
  2. Nechceme již v Brně žádné další hypermarkety. Domníváme se, že síť těchto zařízení je již naplněna a není třeba ji rozšiřovat.
  3. Budeme cíleně podporovat maloobchodní sítě v centru města i v městských částech a iniciovat založení asociace, která bude sdružovat tyto obchodníky při komunikaci s městem.
  4. Při pronajímání městských nebytových prostor budeme přihlížet k pestrosti nabídky pro občany.
  5. Budeme podporovat lokální centra a cílené úsilí o vznik či udržení obchodů běžné denní spotřeby v docházkové vzdálenosti pro maximum obyvatel Brna.
  6. Zrušíme vyhlášky nesmyslně regulující tržní prostředí, například možnost otevření “zahrádky” před restaurací po celý rok.
  7. Zasadíme se o vznik projektu partnerství s místními podnikateli, který zahrne stáže na pracovištích. Vytvoříme lepší systém rekvalifikačního vzdělávání pro znevýhodněné skupiny, jako jsou nekvalifikovaní pracovníci nebo nezaměstnaní v předdůchodovém věku.
  8. S minimálními náklady zajistíme elementární servis pro turisty: infostánky a infokoutky na nádražích i na hlavních pěších trasách.
  9. Zřídíme fungující turistickou agenturu (například transformací TIC), která bude aktivně oslovovat konkrétní skupiny v Česku i zahraničí a nabízet jim skutečně unikátní brněnské pamětihodnosti (Janáček, architektonické a průmyslové dědictví, historie Židů a Němců, literární tradice), ale i příjemný pobyt ve studentském městě se zajímavou kavárenskou, hospodskou a klubovou kulturou.
  10. Servis pro turisty ve městě velikosti Brna musí být dostupný nepřetržitě, včetně jazykově vybavených zaměstnanců (což dnes není), možnosti platit kartou či eurem a kvalitního, obsahově i graficky přitažlivého webu.
  11. Brno nikdy nebude cílem masové turistiky, ale ve spolupráci s Centrálou cestovního ruchu JMK může daleko lépe využít své polohy uprostřed regionu a stát se základnou pro výjezdy za památkami v okolí.

Řízení městských firem

Městské firmy, jako je Dopravní podnik či Brněnské kanalizace a vodárny, jsou součásti města. Jsou to stejně jako magistrát veřejné instituce. Jejich obchodní forma neznamená, že by měly primárně generovat zisk a vytáhnout ze zákazníka co nejvíc peněz, ale jejich posláním je služba veřejnosti zajistit pro obyvatele služby, které by jinak město muselo dráže nakupovat u komerčních subjektů. Za fungování městských firem nese plnou zodpovědnost vedení města. To je potřeba mít na paměti.

  1. Všechny smlouvy všech městských firem neodkladně po volbách zveřejníme (a to i z opozice).
  2. Odměny za členství v představenstvech a dozorčích radách městských firem snížíme na hladinu, která bude reflektovat průměrné mzdy v těchto firmách a časovou náročnost této činnosti. Každý zastupitel bude moci být ve statutárním orgánu pouze jedné městské firmy. Zastupitele doplníme aktivními občany a schopnými manažery. V dozorčích radách posílíme vliv zaměstnanců městských firem.
  3. Uděláme hloubkový ekonomický audit všech městských firem s cílem zjistit, jak účelně se zde využívají finanční prostředky, zda a kolik je možné ušetřit a následně například zlevnit služby. Stejně tak provedeme personální audit zaměřený zejména na odhalení příbuzenských vazeb ve vedení městských firem. Všechny vedoucí pozice budou obsazovány na základě transparentních výběrových řízení.
  4. Město převezme zodpovědnost za chování svých firem, s podněty na špatné fungování firem či s návrhy na zlepšení se proto budou občané moci obracet přímo na vedení města. Zavedeme možnost anonymního nahlašování podnětů na šikanu na pracovišti a důslednou ochranu nahlašovatelů korupce (whistleblowerů). Zřídíme ombudsmana pro pracovníky městských firem. Tím, že bude zaměstnancem města a nikoli firmy, bude zajištěna jeho větší nezávislost a objektivita.

Sport

  1. Budeme podporovat aktivity směřující k aktivnímu sportovnímu vyžití obyvatel města.
  2. Zpřístupníme sportovní kroužky dětem ze sociálně slabších vrstev.
  3. Rozšíříme systém stávajících cyklostezek tak, aby je bylo možné využívat nejen k rekreačnímu sportu, ale především ke každodenním cestám do práce či do školy.
  4. Budeme usilovat o udržení čistoty vody v přehradě a budeme podporovat veřejná sportoviště v jejím okolí.
  5. Budeme podporovat spolky a sdružení, které dávají příležitosti ke sportování zdravotně postiženým a jinak hendikepovaným (SK Hobit, fotbal nevidomých atd.).
  6. Budeme finančně podporovat především sportovní aktivity mládeže – letní sportovní tábory, sportovní aktivity během školního roku ve městě, příměstské tábory apod.
  7. Vytvoříme jasná pravidla pro stavbu velkých sportovních stadionů, které si město velikosti Brna zaslouží, zejména stadion fotbalový. Současný stadion na Srbské považujeme za nedostačující. Tyto projekty se musí připravovat ve spolupráci s krajem, město do nich bude vstupovat jen menšinovým podílem; další finance budou shromážděny ze soukromých zdrojů a z evropských grantů.
  8. Alespoň jednou do roka podpoříme sportovní týden, kdy budou Brňané mít možnost využívat městská sportoviště zdarma.


Strašně moc děkujeme za podporu! Prachy posílej klidně dál.

Svoje prachy uvidíš na našem transparentním účtu: 2400634319/2010 (Fio banka)