Když staví městská část Brno-střed hřiště, ráda si za nekvalitní zhotovení připlatí o několik desítek tisíc víc, než je nutné. Jak říká stará anekdota – sedmdesát tisíc mít a nemít, to je hned sto čtyřicet tisíc rozdíl.

Na Trýbově ulici žiji deset let. Mám dvě děti ve věku osm a tři roky, proto jsem já a zajisté mnozí další rodiče na naší ulici a v jejím okolí měli upřímnou radost, když před několika lety Úřad městské části Brno-střed vedený panem starostou Šťástkou zrekonstruoval dětské hřiště v našem dvoře. Už ani nevím, proč mě napadlo zjišťovat, kolik taková rekonstrukce může stát. Vyžádal jsem si proto na Odboru životního prostředí MČ Brno-střed rozpočet této investiční akce. Ceny v něm uvedené mi připadaly nějak vyšší, než byla moje představa, a tak jsem si vyžádal ceník herních prvků a prací u firmy, která rekonstrukci realizovala. A světě div se, cena pro radnici za herní prvky a přesun laviček byla 397 200 Kč bez DPH, zatímco ceníková cena dotyčné firmy byla 340 230 Kč bez DPH. Rozdíl včetně DPH tak činí 68 364 Kč. Už vůbec nepočítám to, že tato firma staví pro radnici Brno-střed velké množství hřišť, a zdaleka se nejednalo o jedinou zakázku. Proto bych spíše předpokládal, že cena bude nižší než cena z oficiálního ceníku. Ze zkušenosti vím, že není problém v takovýchto případech nabídnout slevu 10-15 %, tzn. v objemu zakázky dalších 60 000–65 000 Kč. Chápu, že v celém rozpočtu městské části se nejedná o nějak výraznou částku, nicméně platí, že pokud by se třeba jen v tomto jednotlivém případě zacházelo s veřejnými zdroji zodpovědně, namísto pěti dětských hřišť bychom jich za stejné peníze mohli mít šest.

20140927_095313

Posunutí této lavičky stálo krásných 8000 Kč

A perlička na závěr pro otrlejší, a to cena za oplocení hřiště, jehož část je po dvou zimách zralá na výměnu. Za toto jinak původně celkem vkusné a funkční oplocení zaplatila radnice 118 380 Kč.

Ale pššt, hlavně to nikomu neříkejte! Co kdyby se kvůli tomu někdo „důležitý“ rozzlobil a příště nám z našich peněz nepostavil už nic. Nebo co kdybychom zkusili zařídit, aby tím „důležitým“ byl pro příště někdo, kdo bude zodpovědnější?

Petr Kalousek · ·