Kus svěží přírody pod Petrovem. Půda čeká na vaše semena!

Na tuto neděli jsme pro vás společně s kamarády z OÚPR, akciovky Jižní centrum a Kajotu a pod záštitou našeho externího spolupracovníka a fanouška Roberta Kotziana připravili zábavné dopoledne plné napětí, vzrušení i velkolepých výher.

Přijďte svým dětem a prarodičům ukázat, že naše nejkrásnější město může nadále růst a vzkvétat pouze s naším přičiněním!

Péčí o pozemky Jižního centra nic nepokazíme!

A když s sebou vezmete i rýč, motyku a nějakou tu zeleň v různé fázi vývoje – od semen po stromy –, můžete si při sázení zahrát i na hipstery, ekoteroristy, guerillové zahradníky a další temné figury z novodobé urbánní mytologie, kteří opovrhují vyrobenými bylinami a zeleninou a požívají rostliny vlastnoručně vypěstované v nehygienické půdě.

Mobiliář pro vytváření prostorových aranžmá je připraven. Vhodné pro květinové partery či permakulturní zahrádky.

U nás v Jižním centru si také zasázíte přímo do země, ale nebudeme bránit ani sázkám na drobný mobiliář, jako jsou pytle, skruže, pneumatiky (k dispozici na místě).

A při troše štěstí nám i zaprší, takže nebudeme muset tahat kanystry s fridexem na zalévání.

Prakticky:

• Přístup: viz mapu

• Parkování aut a traktorů v přilehlých šopinkmólech nebo na chodnících

• Alkohol zcela striktně doporučen.

• Půda je tvrdá a neoblomná jako duše Mgr. Ing. Leopoldové, s nářadíčkem na balkonové kytky nic nezasadíte.

• Za deště doporučujeme holínky.

• V případě slunečného počasí (i to se v Krně stává) nezapomeňte na deku a piknikovou sadu.

 Držitelé Karty Krňana mohou sázet jako první, a to na nejúrodnější půdě!

Po zahradnické práci veselou legraci! Piknik, sporty, zvířátka – Jižní centrum vám otevírá svou vlídnou náruč!

Dlouho se, jako jinde v republice, bojovalo proti hazardu na papíře. Platilo přechodné ustanovení zákona, které do roku 2015 obecní vyhlášky ignorovalo. Proto si i Krno-střed odvážně do vyhlášky napsalo, že ruší všechen hazard – zní to hezky a nebolí to. Ale zlý a aktivistický soud 11. dubna přechodné ustanovení zrušil a krněnská vyhláška začala ihned platit. Zcela vážně hrozí, že nejen ve Středu, ale i na Severu, Krpoli, Židenicích, Žabovřeskách a dokonce i Žebětíně během krátké chvíle nebude ani jedno kasino, herna, automat. Je to stejný problém, jako kdyby najednou z města zmizel vzduch – herny jsou životodárné a bez nich nemá smysl tohle město vůbec řídit. Zeptali jsme se proto dvou nejlepších starostů, Onderky a Šťástky, jak hodlají s touto nehezkou situací naložit.

ŽB: Skočme do toho po hlavě – jak tu situaci chcete zachránit?

Šťástka: Herny se přejmenují na kasina. Kasino se definuje tím, že musí mít takzvaně živou hru, opravdovou ruletu s krupiérem. Síť heren si proto koupí jednu ruletu, co budou převážet na vozíku z herny do herny a v každé herně bude jednou měsíčně možné hrát opravdovou ruletu – tím se dosáhne statutu kasina a všichni budou spokojeni.

Onderka: Nemohu s Liborem tak úplně souhlasit. Něco se zrušit musí, tohle bychom si neobhájili. Myslím, že by se počet heren měl snížit o 11 % – ani nevím, jak mě zrovna tohle číslo napadlo.

tyhle všechny herny se zruší, pokud naši zastupitelé něco neudělají

ŽB: Vaše snahy pomoci českému podnikání jsou nám sympatické. Jestli chcete feedback, tak bude tento boj za hazard nutný podpořit i nějakými emotivními argumenty. Na pouhé převlečení heren za kasina by vám různí Hollanové neskočili. Co třeba strašit černými hernami?

Onderka: Tak určitě, to je jasná věc. Už jsem se s Jüttnerem (pozn.: majitel Kajotu) domluvil, že síť černých heren rozjedou.

ŽB: V Praze ale policie tyto herny pozavírala během jednoho dne – provozovatelům hrozí až 10 let kriminálu, není to zbytečné riziko?

Onderka: Krno není Praha! V Praze evidentně nemají policii pod kontrolou. Tady mohu osobně ručit za to, že policie žádnou černou hernu nikdy nezavře.

ŽB: Je vidět, že myslíte na vše.

Šťástka: Kajot navíc už zpacifikoval futsalisty a postižený, aby začli vyrábět petice, že bez hazardu umřou. To nemůže nezabrat. Musíme to tlačit přes srdíčko.

ŽB: Peníze z hazardu jsou ale příjmem obecního rozpočtu – myslíte, že vám občané skočí na to, že v jedenácti nebo kolika miliardovém rozpočtu se pár mega nenajde?

Onderka: Já myslím, že každý Krňan si uvědomuje, jaké jsou priority města. Když se podíváte správným úhlem pohledu na městský rozpočet, uvidíte, že je zcela napjatý. Když bychom chtěli dát peníze na postižené, museli bychom někde jinde vzít. A proti tomu já jako primátor budu vždycky vystupovat.

Šťástka: Podívejte se. Naší vlajkovou lodí je už 101 let odsun nádraží, neboli, jak teď Robert nově říká, „Nádraží u řeky“. Umíte si představit, že bychom třeba nevyhodili ročně milion na Teličkův lobbing v Bruselu nebo na pravidelný bulletin „Krno staví nové město“?

ŽB: To by byla katastrofa!

Šťástka: Nebo se podívejte třeba na rozpočet Odboru městské informatiky. Směšných 200 milionů. Kdybychom těch 200 milionů našim informatikům sebrali, znamenalo by to, že bychom mohli o 200 milionů ročně míň ukrást. Dovedete si představit, co by to všechno znamenalo?

ŽB: Tak bujnou představivost nemáme. Ale 200 milionů… nedalo by se přece jenom vzít třeba 20 a nahradit tím výpadek příjmu z rozpočtu?

Onderka: Dalo. Ale proč?

ŽB: Třeba proto, že když budete podporovat hazard a lidi zjistí, že ročně se vyhodí jen na IT zakázkách 200 milionů oknem, tak vás příště nezvolí?

Onderka: K tomu, aby vás lidi nezvolili, je potřeba, aby tady fungovala nějaká opozice, která přebere hlasy. To tady nehrozí.

Šťástka: To mohu potvrdit. U nás na Středu můžeme udělat úplně cokoliv a opozice ani neštěkne.

ŽB: Proč tedy hazard nepovolíte plošně všude? Není to lepší, než vymýšlet opičárny s kasínama?

Onderka: Vidíte, i rozhovor s novináři může být ku prospěchu věci. Hned na příští radě to navrhnu.

Šťástka: Rada Krně střed to už mezitím po SMS hlasování schválila. Připijeme si?

ŽB: Jupí!

Je to veliká nespravedlnost. Žádný jiný úředník se nebije za zájmy hypermarketů, vysokých baráků v poli, podzemních garážích místo historických sklepení a dálnic středem města tolik jako právě ona. Kolikrát jen musela po nocích přepisovat vyjádření svých hloupých podřízených, kteří nepochopili smysl své práce a dovolili si provést něco tak nemístného, jako konstatovat rozpor hypermarketu s územním plánem. Přece jim všem bylo opakovaně vysvětleno, že nejen hypermarkety, ale jakékoliv záměry kohokoliv jsou vždy v souladu s územním plánem, zvlášť pokud pro něj pracuje Arch.Design.

Hrozná a nevděčná práce. Občasný láskou a fridexem prosycený pohled Ladi Macka nemůže její hoře zmírnit.

A přitom se bije tak srdnatě!

Když si Ministerstvo kultury dovolí nesouhlasit s některými dopravními stavbami v nově navrhovaném územním plánu města Krna, neváhá a dojede dokonce až do Prahy a osobně úřednicím na ministerstvu vyhubuje. Sto let tady v potu tváře dlouhodobě a promyšleně projektujeme a stavíme, a najednou se někdo opováží naše záměry rozporovat? Jakým právem?

A drzé ministerstvo kultury nejen že svou chybu neuzná, ale dokonce si troufne zaslat magistrátu zlý a falešný dopis:

„Původní zápis z jednání dne 18. 10. 2011 zapsaný Vaším odborem neodpovídá skutečnosti a je zapsán způsobem ku prospěchu MMB.“
(…)

Výše uvedené je důvodem, proč ministerstvo kultury přešlo k řešení věcné stránky věci a doufá, že pořizovatel konečně přejde od osočování k věcnému řešení problémů.“

“Nikoliv odborník, ale úředník!” Nový claim MMB. Zdroj: MMB

Leopoldová se nenechala vyděrači z Prahy zastrašit a od doby zaslání tohoto nactiutrhačného pamfletu s nimi již nikdy nejednala. Inkriminovaný zápis z jednání s ministerstvem kultury označila v souladu s verbální prioritou Otevřenost za neexistující informaci a odmítla ho vydat.

Ještě více to chrabrá úřednice schytala od České komory architektů, která onehdá v čarodějnickém procesu odsoudila k 3letému zákazu přijímat veřejné zakázky a 50tisícové pokutě Dokoupila s Kobzou z Arch.Designu. ČKA v odůvodnění rozsudku pokárala i Leopoldovou, že se nesnažila předejít očividnému střetu zájmů. To neměla komora dělat. Zloba Leopoldové na ni dopadla jako Boží hněv na Adamov. Jak se samozvaná komora vůbec opovažuje míchat do vniřních krněnských záležitostí?! Následná odpověď komory překonala i ty nejhorší noční můry:

„…přijměte prosím naše ujištění, že Česká komora architektů si je dobře vědoma toho, co spadá pod její jurisdikci, a vždy se vystříhala pokynů nebo mentorování k subjektům, které do její kompetence nespadají. Tedy Vám nic neukládá ani do Vaší kompetence nezasahuje. Zároveň ale prosím o pochopení, aby nebylo zaměňováno neoprávněné mentorování či dokonce vměšování do vnitřních záležitostí nebo kompetencí jiných orgánů s veřejným odborným komentářem k věcem, které jsou bezpochyby záležitostmi ve veřejném zájmu. Česká komora architektů je k takové činnosti dokonce výslovně povinována zákonem.”

 

Na druhé straně nemůžeme souhlasit s Vaším výrokem, že: zákon neukládá zadavateli zkoumat případný střet zájmů, neboť opak je pravdou. Nejenom zákon o zadávání veřejných zakázek č. 137/2006 Sb. v ustanovení § 6 přímo zavazuje veřejné zadavatele a všechny, kteří by mohli být za takové považováni, k zásadám transparentnosti a rovného zacházení. Předcházení střetu zájmů je jednou ze zásad transparentnosti. Že tomu tak je, svědčí i rozsáhlá judikatura ÚS, NSS i ostatních správních soudů k této otázce. Také ostatní právní předpisy a právní řád jako harmonicky fungující celek zavazují všechny orgány veřejné moci, tedy i ty, kteří jsou veřejnými zadavateli, že musí střetu zájmu předcházet. Namátkou jmenujme zákon o obcích č. 182/2000 Sb., ust. § 2 odst. 2, 38 odst. 1/2/ a 6 a ust. § 35 odst. 3 písmeno b). To je právě jedna z nejdůležitějších a samozřejmých povinností každého orgánu veřejné správy.

 

Dále je naší povinností připomenout, že i obec a její odbory (…) nemohou nepřihlédnout k právní úpravě, která upravuje činnost autorizovaných osob, které jako jediné mohou tuto činnost odborně vykonávat a tato jejich činnost je upravena jak zákonem, tak dalšími právními normami (řády ČKA). Pokud se jimi musí autorizované osoby řídit, není možné aby k nim nepřihlédli ti, kteří vytváří další podmínky pro jejich činnost. Je nutné připomenout, že obec je těmito jinými právními normami zprostředkovaně též vázána (§ 35 odst. (3) písm. b ZOb), pokud jde o činnost, která je takto neoddělitelně provázána, což nepochybně pořizování ÚPD a činnost při územním řízení je.

(…)

Střet zájmů brání konkurenci a brání efektivním plodům soutěže jako takové, sjednává téměř jistě výhodu jednomu mezi ostatními soutěžiteli, ale i dalším, kteří by mohli mít podíl na výhodách, plynoucích ze vztahů v území. Vedle skutečného dopadu vyvolává i nedůvěru veřejnosti v čistotu procesů ve veřejném prostoru. Pro zajištění budoucího harmonického rozvoje území a také pro zachování důvěry veřejnosti v transparentnost celého procesu již při pořizování ÚPD je nezbytné aby svoji roli sehráli všichni zúčastnění, zejména Odbor územního plánování jako orgán veřejné moci. K tomu, aby střetu zájmů předcházel, je zavázán celou soustavou právních předpisů.

(…)

Česká komora architektů si tedy nepřisvojila žádné právo, které jí nenáleží, ani se nesnaží vměšovat do kompetence jiného orgánu. Plnila jen povinnost výslovně jí uloženou a v rámci disciplinárního řízení zveřejnila komentář k celé záležitosti, nic jiného ani učinit nemohla. ČKA si je jista, že tak učinila ve veřejném zájmu neboť předcházení střetu zájmů nepochybně ve veřejném zájmu je. Učinila tak i dle svého hlubokého přesvědčení, že právě takto má prospívat veřejnému zájmu, že toto od ní veřejnost očekává a že tak naplňuje své poslání v demokratické společnosti. Vyhrazuje si právo konat tak i nadále a ve smyslu ústavního práva na svobodné šíření informací obdobné materiály také zveřejňovat.“

Fuj.
A do třetice všeho zlého. Stavební úřad Krna-střed, který měl servilně plnit politickou vůli, přerušil územní řízení na Aupark, protože konstatoval rozpor s územním plánem. Ten rozpor, který dle Leopoldové nemůže v souvislosti s žádným hypermarketem nikdy nastat. Natožpak s Auparkem, kvůli kterému s odsouzeným Dokoupilem namalovali slavnou studii, že Aupark je boží.

Má tohle všechno cenu? Nebylo by lepší střelit se do hlavy? I tohle jsou myšlenky, jež Kateřině Leopoldové dnes a denně přicházejí na mysl. Ale nevěšte hlavu, paní magistro. My vás máme rádi.

V sobotu budou moct do Jižního centra vstupovat i lidé!

V alternativní realitě je již všechno hotovo. Astrální vize Libora Šťástky, Roberta Kotziana, Vlastimila Žďárského a kluků a holek z J&T banky jsou v paralelním vesmíru dávno hotové, Aupark má otevřeno, na Europoint jezdí jeden vlak za druhým a na bulváru Václava Havla stojí kolony aut. V našem časoprostoru je realita o poznání tristnější. Pro samé koncepce v duchu hesla „dlouhodobě projektovat a stavět“ nezbyly prostředky na výstavbu obchodně-administrativního ghetta. Což je obrovská škoda.

Pojďme si ale v sobotu představit, že Jižní centrum již stojí. Nebudeme se kochat jen imaginární představou, ale skutečně ulice a bulváry pomocí pásek do Jižního centra namalujeme. Jako Dogville.

Program začne v 15 hodin na střeše nákupní galerie (a za chvíli i jediné galerie v Krně vůbec) Vaňkovka. Architekti Chybík a Krištof představí svou nikým nevolenou vizi dočasného využití Jižního centra. https://www.dropbox.com/s/top14y0qrg4qlu5/JCB_UZEMNI%20KONCEPT.pdf

Jedinečný piknikový prostor, jaký nám mohou ostatní evropské metropole závidět.

Poté tvůrčí skupina Brno hraje na CITY uspořádá přímo v Jižním centru hru „Postav své Jižní centrum“ na louce vedle Galerie Vaňkovka. Za každý postavený hypermarket dostanete buřt, děti panáka fridexu. A pěkné odpoledne zakončíme opékáním buřtů na haldě u AZ Toweru. Ostatně jako každou sobotu.

A když se sobota vydaří, budeme s podobnými diverzními akcemi pokračovat i do budoucna.

Otvírání Jižního centra se jako už tradičně koná pod záští nejlepšího primátora Romana Onderky. V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte na kohokoliv obrátit.

Autorem textu je Matěj Hollan.

Vyřizuje Antonová

A to je ten problém. U nás, na Krně-Střed jsme si spočítali, že máme 23 tisíc parkovacích míst. Ale potřeba je 46 tisíc. Takový početní nepoměr mezi auty zaparkovanými a auty určenými k zaparkování je dlouhodobě neúnosný.

„Nechali jsme si na to konto zpracovat rozbor od externí firmy, kterou naštěstí spoluvlastním, takže nakonec to nestálo tolik. Potvrdili nám, co dávno víme. Ti, kdo za to můžou, nejsou z Krna. Nemají tu trvalé bydliště. Buď tu pracují, nebo studují. Ale nebydlí tady, to je ten problém. Co mám říct starousedlíkovi, který mi napsal, že mu jedno auto s košickou poznávací značkou stojí každý večer v ulici, kde by chtěl parkovat. Co když ten student třeba přijede do Krna autem a pak odjede zpátky do Košic vlakem a to auto nechá v Krně stát, to my nemůžeme vědět, že to tak nedělá. A takhle jich to klidně může dělat víc,“ vysvětluje pan starosta Libor Šťástka důvody nové strategie.

Anketa zatím probíhá bez komplikací.

Krno-střed se tak po projektu OpenCard, na níž navázalo Kartou Krňana, opět inspirovalo v pražském kraji. Projekt rezidenčních parkovacích zón je tak v konečné fázi příprav. „Lidé můžou na internetu hlasovat, zda zóny chtějí nebo ne. Nenapsali jsme tam sice, zda jejich zřízení opravdu vyřeší problémy s parkováním, to ostatně ani sami nevíme, ale ti lidé se nějak rozhodnout musí. My jim tu šanci dáme. Kdybychom to neudělali, zase by se ozývali nějací nikým nevolení občané,“ doplňuje starosta Šťástka. Lidé se zatím vyslovují proti jakýmkoliv poplatkům spojeným se zřízením parkovacích zón, ale každý takový projekt si nakonec vyžádá určitě prostředky na realizaci. Bude se však jednat jen o symbolické částky v řádu desítek, maximálně stovek korun ročně, případně měsíčně. Vše bude záležet na termínu návratnosti, plus inflace a mandatorní výdaje.

Mgr. Libor Šťástka se o problému s parkováním dozvěděl, když byl v restauraci. Okamžitě začal jednat. (Zdroj: FB)

Krno-Střed si  internetové ankety, tedy jednu ze základních forem přímé demokracie, velice oblíbilo. Předtím se ptalo občanů, zda chtějí, aby se po zesnulém prezidentovi Václavu Havlovi pojmenoval nádražní viadukt u Hlavního nádraží, ulice mezi Tescem a Vaňkovkou, nebo herna na Vinohradech.

Nedostatek parkovacích míst trápí hlavního muže Krna-Střed již delší dobu. Starosta Šťástka proto bojuje proti zbytečnému plevelu, stromům, dětským hřištím a zahrádkářským koloniím. „Už historicky je jich tam několik hektarů. Největší jsou na Kraví hoře nebo na Žlutém a Červeném kopci. Často se tam ale nechodí zahrádkáři starat o záhony, nýbrž tam pouze hromadí nepořádek. Představte si, kolik parkovišť by tam mohlo vzniknout. Územní plán s nimi ostatně počítá, kdo potřebuje nějaké trávníčky a stromečky,” upozorňuje starosta na problematiku rajčatových a petrželových záhonů.

Jak budou rezidenční zóny vypadat? V jednání jsou různé varianty. Kromě oplocení jednotlivých ulic, mýtných bran, strážních věží, hlídaných parkovišť, podjezdů, nadjezdů, tunelů, turniketů, zdymadel, minových polí, hrází, propadlišť a betonových zátaras je v jednání i natření patníků různými barvami a vydávání parkovacích kartiček téže barvy. „Tento projekt si žádá delší a pečlivější procesní přípravy, jejíž parametry budou včas sděleny veřejnosti, pokud vůbec,“ ujišťuje starosta. Jedním dechem dodává, že kdo nepředloží Kartu Krňana, kterou doloží svůj čistý krněnský původ, povolení k parkování nedostane a jeho auto bude odtaženo. První rezidenční zóny vzniknou ještě do konce června v ulici Jiráskova a Antonínská, aby se vyzkoušely všechny varianty v ostrém provozu.

V anketě můžete hlasovat zde, ale pozor, platí pouze pro držitele Karty Krňana.

Mgr. Libor Šťastka, nový majitel Žít Brno

Mgr. Šťástka není na poli fruktifikace veřejných majetků žádným nováčkem. “Staré” Žít Brno již dříve informovalo například o jeho zapojení ve veleúspěšném projektu Jižního centra nebo o ambiciózním plánu na provoz městských heren. Portál se starostou dokonce v minulosti přímo spolupracoval: jen díky jejich společné tvrdé práci mohla spatřit světlo světa slevová Karta Brňana. Na tyto úspěchy chce Mgr. Šťástka navázat právě i novou podobou Žít Brno. Na podrobnosti jsme se pana starosty zeptali přímo.

“Staré” Žít Brno: Jak se pod Vašim vedením Žít Brno změní?

Mgr. Šťástka: I když se jako každý samozřejmě rád občas zasměju, k určitým aspektům původní koncepce portálu jsem poněkud kritický. Rozhodl jsem se proto pro revitalizaci redakčního týmu a stanovení standardů, které musí každý nový článek dodržovat. Kromě toho dostane Žít Brno konzervativnější, robustnější vzhled, po vzoru webu Karta Brňana.

“S”ŽB: V čem bude spočívat revitalizace redakce?

Mgr. Šťástka: Stávající autoři mají nesporně své specifické kvality, ale jejich místy přílišná břitkost a neustálé vměšování se do cizích záležitostí plně nezapadají do mé vize pro Žít Brno. Ze svých pozic budou proto vyvolněni a na jejich místo nastoupí dynamický a profesionální tým mnou osobně vybraných redaktorů.

Nová redakce Žít Brno (ilustrační foto)

“S”ŽB: Aha. Takže se změní i zaměření portálu?

Mgr. Šťástka: Orientace na dění v moravské metropoli samozřejmě zůstane. Trvám ale na změně verbálních priorit publikovaných článků. Obzvláště se mi příčí paskvil “Krno”, který se na portálu objevuje téměř každodenně, a který vznikl patrně překlepem v opilosti některého z původních autorů. Kromě toho se zaměřím také na eliminaci všudypřítomných rušivých ustrnulých výrazů – “tak určitě”, “nikým nevolený”, “nejlepší” a podobné zhůvěřilosti.

“S”ŽB: To znamená, že Žít Brno ve Vašem pojetí nebude vtipné?

Mgr. Šťástka: To jsme si asi nerozuměli. I přesto, že se portál změní v pokud možno seriózní informační kanál, zůstanou určité satirické prvky zachovány – satiru mám ostatně jako každý rád, pokud se dělá kvalitně. Také z tohoto důvodu se součástí nového týmu stane Jaroslav Plesl, jinak píšící do Reflexu. Přestože je jeho tématem obvykle Praha, věřím, že pro jeho jedinečný styl humoru jsou tou správnou cílovou skupinou právě obyvatelé Brna. Občas pověstnou troškou do mlýna přispěji na Žít Brno také já, abych občanům ukázal, že i komunální politici umí produkovat kvalitní zábavu.

“S”ŽB: To nepochybně. Dovolte odcházející redakci poslední otázku: kdo bude celý projekt financovat?

Mgr. Šťástka: Tak to je přesně jedna z těch věcí, kterými se nové Žít Brno zabývat nebude. Občané mají dost svých starostí na to, aby je nějací pisálkové na internetu otravovali pěněžními toky, firmami na Kypru a podobně nezáživnými pseudoinformacemi. My se zaměříme především na pozitivní události v našem okolí, kvalitní brněnskou kulturu, košty, ohňostroje, inzertní příležitosti a tak podobně.

“S”ŽB: Hm. Tak tedy mockrát děkujeme.

Pondělí 11.2.2013

Přílet do Amsterdamu byl ve znamení lehkého optimismu.

Ve večerních hodinách přistáváme na letišti v Amsterodamu, protože Utrecht nemá ani mezinárodní letiště. Následuje bloudění letištní halou, která se nás snaží ohromit množstvím neonů. Evokuje nám to nedávnou návštěvu Severní Koreje – nebýt těch neonů – kde jsme se účastnili konference na téma “Rozvoj občanské společnosti v kontextu gulagu.” Nasedáme na vlak, který nás z letiště odveze rovnou do centra cílové destinace.

Ve vlaku je k dispozici zdarma připojení k WIFI, což si vysvětlujeme chybějícím internetem v domácnostech. Poprvé litujeme místní obyvatele. Po opuštění vlaku se okamžitě pouštíme do práce. V nedalekém baru pomocí zúčastněného pozorování zjišťujeme, že se zde nepije Starokrno. Po jedenácti pivech nám na další analýzy nezbývá energie. Hodily by se nám zkušenosti sociálních antropologů z Prigl.cz.

Úterý 12.2.2013 

Záchytné parkoviště na okraji Utrechtu. Šalina zastavuje přímo u něj. Absurdní.

Hned po obědě se vydáváme do terénu. Vzhledem k malému počtu čtyřhvězdičkových hotelů bydlíme na periferii. Nedaleko hotelu stojí záchytné parkoviště. Jak se mi podařilo zjistit, jejich síť má zabránit zahlcení městského centra auty. Absurdní. Každý politik v Krně ví, že bez aut se centrum vylidní a vymře. Když se navíc dozvím, že součástí komického poplatku 4,50€ (112 Kč) za celodenní parkování je i jízdenka na MHD, je mi jasné, že se místní mají ještě hodně co učit. Cítím se prací již značně vyčerpaný, takže odcházím přemýšlet do hotelového baru.

Vzpomínám na geniálnost krněnské koncepce – vybudovat hromadu parkovišť přímo v centru, zrušit kvůli nim klidně i obskurní zeleň ve vnitroblocích a samozřejmě omezit MHD. Teprve kolony aut vdechnou městu život a přátelskou atmosféru. Mou komparativní analýzu po chvíli přeruší kolega Hollan, který zhnuseně dosedá na barovou židli a objednává si dvojitou vodku s fridexem.

Rekonstrukce hlavního nádraží v centru města. Šílenství.

Po druhé objednávce mi suše oznamuje, že nádraží nikam přesouvat nechcou, ale rekonstruují ho přímo v centru. V celém městě našel jenom jedno kasino a veškeré informace dávají místní úředníci rovnou na web, takže občané nemohou škemrat, natož se soudit, o jejich zveřejnění, jak jsme zvyklí z Krna. Po chvíli se sebere, objednává si letenku do Kazachstánu, kde si míní spravit chuť. Zůstávám sám. Útěchu a sílu pokračovat dál nacházím v myšlence na kolegu cestovatele a myslitele Václava Klause, který se nebál projet celý svět, aniž by to někoho zajímalo. Přesto napsal krásné cestopisy.

Středa 13.2.2013

Zoufalí obyvatelé se dopravují po městě jako někde v třetím světě.

Po obědě seberu odvahu a vydávám se do centra. V autobuse mě překvapí řidič svou plynulou angličtinou. To v Krně neumí ani jinak úplně nejlepší Primátor. Celou cestu lemuje síť cyklostezek, které mají dokonce vlastní semafory a podle všeho na sebe navazují. Panebože proč? Copak nemohou vést stejně jako v Krně odnikud nikam? Ještě více otázek vyvolává množství všudypřítomných cyklistů a to navzdory sychravému počasí. Vysvětluji si to chudobou místních obyvatel, což si následně kriticky vyvrátím. HDP na osobu je zde o 15 000 $ vyšší než v Česku. Nedává to smysl. Nejspíš je místní populace tvořena levicovými antilidmi.

Po dvacetiminutové cestě pomocí MHD jsem natolik vyčerpán, že mi již zbývají síly jen na lacinou večeři v pětihvězdičkové ubytovně Grand Hotel Karel V. Ještěže máme ty granty od Sorose. Nakonec zůstávám na noc. Díky poloze v centru snad budu mít více energie na zítřejší výzkum.

Čtvrtek 14.2.2013

Nechci nic ponechat náhodě a proto po obědě okamžitě vyrážím taxíkem do 250 metrů vzdáleného centra pokračovat v průzkumu. Již po chvíli mi dochází celá místní tragédie. Cyklisté drze jezdí i centrem města a já se utěšuju vzpomínkou na moudrou úvahu krněnského prvního náměstka, Roberta Kotziana, proč to u nás naštěstí nejde: “dovedu si představit, co by cyklisté v centru mohli způsobit. Mnohdy nezazvoní, překvapí chodce zezadu, ten se lekne a pak by mohl skončit pod tramvají.“

Jak zjišťuji po několika telefonátech, v Utrechtu se tohle ještě nikdy nestalo, jenomže jak moc dobře vím, na černou labuť kdysi také nikdo nevěřil. Dokud nebyla objevena. Z tváří místních pomatenců vyzařuje klid a optimismus. Vůbec netuší, co se jim jednou možná může stát.

Zahrádky nejsou regulovány, klidně na nich můžete v únoru zmrznout. Místnímu magistrátu je to úplně jedno.

Usedám zdrceně na zahrádku jedné z místních kaváren. V Utrechtu evidentně chybí i plošná regulace, která by podobně jako v Krně lidem jasně vymezila, kdy je možné sedět venku. Vedení města nejspíš zešílelo. Je mi z místních poměrů k pláči. Stejně tak mě dráždí zvláštně čistý vzduch, jako bych snad ani nebyl ve městě.

Krno zvládlo překročit celoroční limity pro polétavý prach už v půlce března. Tohle Utrecht nezvládne ani do konce roku. Naštěstí vedení našeho města myslí i na budoucí dravý rozvoj. Proto požádalo o udělení výjimky z povinnosti dodržovat nesmyslné limity pro znečištění ovzduší, které nám diktuje zlovolná EU. Utrecht se zmohl pouze na pokračující snižovaní znečištění. Smutné.

Další výzkum už prakticky nemá smysl. Utrecht je zaostalým místem bez budoucnosti. Celé město se nesmyslně podřizuje diktátu chudých chodců nebo cyklistů – tedy všudypřítomných obyvatel. Dokonce odmítlo evakuovat svůj obchodní potenciál do obrovských hangárů na periferii, jako se to povedlo u nás doma. Centrum tak místo heren, bazarů a zlevněnek tvoří obchody a kavárny, mezi kterými se proplétají zoufalí obyvatelé v nemístně veselé náladě. Utápím zdrcující tíhu poznání v alkoholu.

Pátek 15.2.2013

Konečně zpátky v Krně. Po týdenním nedostatku smogu dostávám zápal plic. Doma je doma.

Budoucí parkoviště populárních úředníků dnes hyzdí zeleň.

V okolí mocného Úřadu je mnoho poloprázdných parkovišť (IBC, Rozmarýn), a další se bůhví proč staví pod Janáčkovým divadlem, nicméně tyto lokality jsou od ÚOHS vzdálené až několik set metrů. Během zdolávání takto extrémních vzdáleností by úředníci mohli ztratit několik drahocenných kalorií, které by jim pak chyběly v jejich vyčerpávajícím boji s dýmějovým morem. Přímo vedle úřadu  sice existuje nevyužívané parkoviště v majetku města, ale to by nevyřešilo zbytečnou existenci zeleně.

Parkoviště vedle ÚOHS sice zejí prázdnotou, ale pořád lepší, než kdyby tam třeba fetovaly děti.

Jak se přiznali sami obyvatelé dotyčného domu na Kolišti 11, na dosud zeleném pozemku si často hrají děti, což je od jejich rodičů značně nezodpovědné. Několik studií jednoznačně prokázalo, že možná existují lidé, kteří si v dětství hráli na trávě a v pozdějších věku začali fetovat.

Malý chlapec si užívá bezstarostné dětství v Krně. (Zdroj: Koliště 2014)

Z druhé strany domu se přitom nachází rušná ulice Koliště, v jejímž provozu můžou děti nalézt spoustu podnětů a inspirace pro jejich nezbedné dovádění. Ve třetím světě například děti na křižovatkách umývají autům okna. Menší děti se mohou tyto dovednosti naučit na parkujícíh autech populárních úředníků.

Zoufalí obyvatelé dotyčného domu za sporný pozemek nabídli městu 2,9 milionu korun, jenomže protřelí úředníci nabídli o 220 000 méně, takže nebylo co řešit, protože v Krně je všechno jedno. Navíc si celý obchod pojistili přátelským souzněním s obdivovaným Primátorem a jeho spolustraníky z ODS i ČSSD.

Ing. Oliver Pospíšil: lidi můžou bydlet třeba v Adamově

Náměstek primátora pro správu městského majetku, Ing. Oliver Pospíšil, k věci moudře poznamenal: “město by si mělo vážit všech centrálních úřadů na svém území,” čímž vyvrátil jakékoli pochyby o nevýhodném prodeji a legitimizoval nezájem města o problémy dotěrných obyvatel. Nakonec mohou být rádi, že ÚOHS nechce srovnat jejich dům se zemí, čímž projevil nebývalou velkorysost, jaká se například v Rusku jen tak nevidí.

Úřadu naštěstí ani nevadí, že si dotčení obyvatelé sepisují v Krně tolik populární petici a už se těší na své nové a krásné parkoviště, které se jistě stane chloubou města Krna podobně, jako se to povedlo velkému Špalíčku nebo Boby centru.

Ano, i to jsou některé z mnoha a mnoha slev, které již dnes nabízí unikátní partnerský projekt radnice Úřadu městské části Brno – střed a oficiálního portálu City Identity města Brna, Žít Brno: Karta Krňana.

Autor celého konceptu, právník a starosta městské části, Mgr. Libor Šťástka, je z dosavadního úspěchu karty zcela konsternován: “Něco takové se mi ještě nikdy nepovedlo. Sice před každými volbami natisknu na festival piva a jídla speciální platební poukázky s mým jménem, ale plastová kartička se s papírovou poukázkou na jedno použití nedá vůbec srovnat.”

Podle starosty Šťástky je projekt tak úspěšný proto, že radnice překročila svůj stín a oslovila s žádostí o propagaci projektu renomované marketéry z Žít Brno, kteří do té doby pracovali pouze pro velkou radnici.

Karta Krňana – A Brno je fajn

“Spolupráci si nemůžu vynachválit. Bez nich by projekt Karty Brňana vypadal i několik měsíců po spuštění zhruba takhle: http://kartabrnana.cz/. A to by byla neuvěřitelná ostuda. To bych se snad i já musel stydět,” mne si ruce nad úspěšnou a pro všechny strany výhodou spoluprací Šťástka.

A na co se tedy můžete s Kartou Krňana těšit? Všechny nabízené slevy a akce nabízíme na stránce http://www.kartakrnana.cz/seznam-slev.

Hned zítra můžete například navštívit koncert na Melodce – s 11% slevou! 24. března se nebudete muset tlačit na exkurzi do moravského Twin Peaks, Adamova. Na veškeré kundy, které zakoupíte u Minimon, se poskytuje 10% sleva. A tak.

Pokud se chcete také zapojit, napište nám. Podmínkou pro účast v akci Karta Krňana je pouze uveřejnění jména a podobizny Libora Šťástky na každém prodaném lístku, kundě či pamlsku.

Poté, co byla z havarijních důvodů uzavřena proslulá vila Tugendhat, muselo se rychle najít jiné důstojné místo, kde by k významnému setkání došlo. Magistrát města Brna proto dnes v ranních hodinách vyzval občany, aby v anketě hlasovali, kde se mají prezidenti setkat. Mezi nabízenými možnostmi s přehledem vyhrál nonstop Lamplota u nádraží.

Hostitel obou prezidentů, primátor Roman Onderka, který si v Lamplotě zřídil kancelář, si výběr místa chválí: “Občané města Brna opět prokázali, že vybírat si umí dobře.”

Trochu smutný je z výběru brňanů ministr spravedlnosti Pavel Blažek: “Moje tajné přání bylo, aby si prezidenti udělili vyznamenání v Modrým nonstopu. Bylo by to symptomatické. Ale Lamplota rozhodně není žádná ostuda, než jsem přesídlil do Lokálu v Dlouhé, co jsem se tam naschůzkoval.”

Oba prezidenti považují možnost setkat se v nonstop herně Lamplota za velikou čest. “Herny se Starobrnem jsou tím nejpříhodnějším symbolem mojeho politického působení. Pivo ředěné vodou a automaty, které automaticky zaručují vysoké zisky všude, kam se postaví, jsou tahouny svobodného trhu. Navíc nonstop herna Lamplota nebyla ještě nikdy zavřená. Stejně jako já,” libuje si nad výběrem lokace Václav Klaus.

Ivan Gašparovič se původně cítil uražen, když jedním z nabízených míst byly brněnské kasematy. “Pak mi váš nejlepší primátor vysvětlil, že na Špilberku je jedenáct cel, což je pro Brno magické.”

Poslední, co bylo pro bezpečnost obou prezidentů před vzájemným předáváním nutné vykonat, byla zkouška krve na HIV. Ale dopadlo to dobře. Oba kluci jsou negativní.

Dnes naposled. Zdroj: www.tyden.cz

Off topic: před Tugendhatkou se dnes od 13.15 koná nikým nevolné falešné a prázdné nerozloučení s Václavem Klausem.